V rámci Páteční dvanáctky, díky které naši čtenáři vyhrávají každou diskuzi nad pátečním pivem po práci, přinášíme věcné komentáře od předních ekonomů české scény. Tento týden jsme ovšem udělali výjimku a zaměřili se na pohled osoby z druhé strany břehu. O budoucnosti evropských metropolí a roli dotací Evropské unie v rozvoji měst jsme vyzpovídali primátora hlavního města Prahy, Zdeňka Hřiba.
Pane primátore, je podle Vás Evropská unie skutečným přítelem evropských měst, pokud jde o finanční stránku věci?
Finanční prostředky z EU jsou potřebné především z toho důvodu, aby došlo k rozhýbání ekonomiky. Sáhnout si na tyto peníze je obrovská příležitost pro všechna města ve středoevropském regionu.
Praha v tomto volebním období pokročila mílovými kroky v oblasti financování městských projektů z fondů Evropské unie. Díky vstupu hlavního města do tzv. Paktu svobodných měst se nám společně s Bratislavou, Budapeští a Varšavou podařilo navázat efektivní komunikaci třeba i s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Bylo totiž potřeba vysvětlit zejména fakt, že se peníze, které potřebují přímo metropole a další města k financování projektů celorepublikového významu, postupně ztrácely ve státních rozpočtech jednotlivých zemí EU. Díky vzájemnému dialogu EU a Prahy za poslední čtyři roky doputovalo přímo do našeho hlavního města několik miliard korun.
V Praze jsme dosud měli možnost čerpat ze samostatné alokace, tzv. pražské obálky, téměř 3 miliardy korun. V první řadě jsme se zaměřili na nízkoemisní a bezemisní městskou dopravu a plánovanou výstavbu dobíjecí sítě pro MHD. Věnujeme se také oblasti zelených projektů, které jsou pro Evropskou unii i Prahu prioritou.
Ještě zůstaneme chvilku u problematiky Evropské unie. Na svém Twitteru jste zmiňoval, že je nejdůležitější, aby evropské finance proudily co nejdříve přímo do měst a regionů pro zvládnutí důsledků války na Ukrajině. Vidíte ještě nějaké další mezery v dotacích z Evropské unie?
Praha nyní může čerpat peníze od významných evropských bankovních institucí, které mj. pomůžou s vyrovnáním se s dopady války na Ukrajině. Vyplynulo to přímo ze společného jednání Prahy s Evropskou investiční bankou (EIB) a s Evropskou bankou pro obnovu a rozvoj (EBRD), která se uskutečnila v uplynulých týdnech v návaznosti na ruskou invazi na Ukrajinu.
Finanční pokrytí mimořádných i dlouhodobě plánovaných investic v hlavním městě jsme projednávali se zástupci hned dvou významných evropských bankovních institucí. Konkrétně s viceprezidentkou Evropské investiční banky Lilyanou Pavlovou a také Charlotte Ruhe, ředitelkou Evropské banky pro obnovu a rozvoj pro střední a jihovýchodní Evropu, která se po 15 letech vrací do České republiky. S EIB jsme debatovali o možnostech, jak může Praha čerpat balíček Ukraine Solidarity Urgent Response, v rámci kterého banka celkově vyčlenila 668 milionů eur, tedy zhruba 16,7 miliard Kč.
Z tohoto balíčku by mělo být možné financovat například rychlé stavby či tolik potřebný stavební materiál. Dále jsme s EIB jednali o financování stavby metra D. EBRD nám na základě jednání nabídne možnosti financování pro projekty udržitelného bydlení a posílení energetické soběstačnosti Prahy.
Přesuneme se teď k všeobecnějšímu tématu ekonomiky metropolí. Jaká je podle Vás jejich budoucnost?
S ohledem na permanentní nárůst počtu obyvatel a domácností v našem městě je nesmírně důležité zaměřit se na naši maximální soběstačnost zejména v oblasti energií.
Invaze ruského diktátora Putina ještě více obnažila chyby předchozích vedení města, která se energetickou soběstačností vůbec nezabývala a město tak nebylo prakticky vůbec připraveno na potenciální výpadek dodávek plynu. Ve spojení se čtvrt miliardovým dluhem na DPH, který vytvořilo v minulém volebním období vedení Pražské plynárenské je to nyní reálný problém. Ten ve všech ostatních evropských zemích řeší přímo stát. V Praze si s touto nepředvídatelnou situací budeme muset snažit poradit sami.
Schválili jsme ambiciózní klimatický plán složený z 69 konkrétních kroků. Praha bude mít vlastní bioplynovou stanici, vlastníci domů se už teď mohou na webu pripojdum.cz registrovat do projektu solární elektrárny na střechách budov a pomůže i využívání zbytkového tepla z městské čistírny odpadních vod.
Na závěr zůstaneme ještě u predikcí vývoje metropolitních měst. Dokážete si představit model městského rozpočtu, který by byl například z části tvořen kryptoměnami, nebo na to ještě nejsme dostatečně připraveni?
Město potřebuje zejména stabilní financování. V této nestabilní době bych byl v otázce nákupu kryptoměn obezřetný.
Pro více zajímavostí sledujte naše sociální sítě.
