2. fakt: Položky spotřebního koše, které nejvíce zdražují, jsou velmi citlivé  na chuť lidí utrácet i při daných cenách (poptávka po nich je vesměs cenově elastická): oděvy, obuv, vybavení domácností, restaurace, hotely, kultura apod. Poptávka je mimochodem i zásluhou zrušení superhrubé mzdy výrazně silnější než nabídka – výroba, kterou sužují výpadky dodávek, extrémně nárůstu cen energií a materiálů atd.

3. fakt: Reálný čistý disponibilní příjem rostl i během pandemie výrazně rychleji než ve většině zemí OECD. Bylo to dáno nejen podporou příjmů domácností na úkor schodků státního rozpočtu a následných dluhů, ale také přehřátým trhem práce, na kterém mzdy rostly rychleji než produktivita práce a přesto se stále nedostávalo zaměstnanců

Jaké jsou Vaše vyhlídky na další vývoj inflace v souvislosti s predikcemi, které znějí z ČNB? To znamená, že se avizuje další zvýšení sazeb na červnovém zasedání a Aleš Michl hovoří o návrhu na stabilizaci sazeb, který chce prosadit na srpnovém zasedání rady ČNB.

Ráda bych věřila národní bankou prognózovanému výraznému zpomalení inflace v příštím roce. Bohužel se obávám, že extrémní ceny energií, pohonných hmot a dalších výrobních nákladů se ještě nějakou dobu budou promítat do konečných cen pro zákazníky. Navíc poptávka domácností zůstává, aspoň zatím, stále velmi silná – určitě silnější než nabídka sužovaná výpadky v dodávkách materiálů.

Přesto souhlasím, že úrokové sazby se blíží ke svému vrcholu. Je třeba je nyní nechat nějakou dobu působit. Teprve na konci loňského roku překročily sazby neutrální úroveň a teprve půl roku působí proti inflaci. Na jejich dopad si musíme ještě pár měsíců počkat, aspoň do konce roku.  Zároveň bude nutné bránit oslabování koruny, které by jinak přilévalo olej do ohně dovážené inflace. K tomu může centrální banka použít své ohromné devizové rezervy. A pokud se vše podaří, nepřiletí žádná další nečekaná černá labuť a inflace začne setrvale zpomalovat, až tehdy pak můžeme začít uvažovat o snižování úrokových sazeb. Nutným předpokladem je ale udržení inflačních očekávání pod kontrolou a střídmá mzdová vyjednávání.

Inflaci nezkrotíme tím, že ji budeme ignorovat nebo dokonce přiživovat. Všichni chceme, abychom inflaci zkrotili co s nejmenší obětí, bez recese. Ale čím dále tu inflace bude panovat, tím více bude bolet pak její zkrocení a recesi se pak nevyhneme.