V březnu překročila inflace rekordní hranici, kterou jsme nezažili od roku 1998, a vyšplhala se na 12,7 %. Znamená to, že jsou obavy ze stagflace oprávněné? Inflace se dotýká i jiných států Evropské Unie, ačkoliv ne v takové míře, jakou zažíváme v Česku. Čím je to způsobené a je na tom ekonomika západních států opravdu tak zásadně lépe než ta česká? Na to jsme se zeptali hlavního ekonoma Deloitte ČR, Davida Marka. Pro další úhel pohledu jsme pak požádali hlavního ekonoma investiční skupiny DRFG a.s. a profesora VŠE, Martina Slaného.
David Marek
První známky vlivu války na Ukrajině na českou ekonomiku nabízí čerstvá data o inflaci. Již beztak vysokou inflaci zrychlily dále stoupající ceny energií. Index spotřebitelských cen se v březnu meziměsíčně zvýšil o 1,7 procenta. Meziroční inflace stoupla na 12,7 procenta. Vyšší byla naposledy v květnu 1998.
V březnu do vývoje inflace zasáhly zejména vysoké ceny pohonných hmot a další zdražení zemního plynu a elektřiny. Hned v prvních dnech konfliktu na Ukrajině ceny ropy výrazně stouply. Průměrná cena ropy Brent dosáhla v březnu 116 dolarů za barel, zatímco o měsíc dříve to bylo 96 dolarů za barel. K tomu je potřeba vzít do úvahy také oslabení průměrného kurzu koruny k dolaru o 5 procent. Výsledkem je zdražení pohonných hmot na českých čerpacích stanicích v průměru zhruba o 22 procent. Stejnou příčinu má dále stoupající cena zemního plynu. V březnu se zvýšila o 7,4 procenta.
